Rozhovor s Nathalie Protivínskou: Kreativní deník proti vlastním stínům

Nathalie Protivínská

Povídání s kreativní duší Nathalie Protivínskou bylo nejen inspirativním, ale zároveň radostným setkáním. Její vášeň pro tvorbu deníků je viditelná na Instagramu pod jménem alski.i, kde otevírá okno do světa kouzelných kreativních inspirací při journalingu. Tam jsem ji také objevila a byla jsem okouzlena. Jak to vše začalo? Přečtěte si rozhovor a objevte její odvážný začátek psaní kreativního deníku, inspiraci na Instagramu a kreativní přístup, kterým nás Nathalie provede k pohodě a třeba i k sebelásce . Její tvoření ukazuje, že psaní deníku může být magickým procesem spojený s každodenními maličkostmi. Přečtěte si o jejím putování k pohodě a inspirujte se tím, jak malé aktivity mohou mít obrovský dopad na naši mysl i duši. Tento příběh o cestě k pohodě skrze kreativitu a deník vás určitě povzbudí a připraví na vlastní osobitou cestu tvoření s přesahem.

S psaním kreativního deníku si začínám umět říct o to, co chci.

Na Instagramu tě můžeme najít jako alski.i a vytváříš kreativní obsah Deníkem k pohodě. Kdy ses k psaní deníku poprvé dostala? Proč a kdy jsi vůbec začala psát deník?

První zápisek mám z 30. dubna 2022. Myslím, že to bylo po návratu ze školního srazu, kdy tam všichni byli na nějakých super pozicích, a já řekla, že jezdím náklaďákem a vyrábím šperky. Všichni se mi tam smáli. Ale opravdu jsem si deník začala psát až po mém posledním velkém záchvatu úzkosti, kdy jsem probrečela celý den, že jsem k ničemu, protože jsem musela zrušit živnost a dokonce uvažovala o sebevraždě. Pár dní na to jsem si koupila jeden kurz od koučky Šárky Chapman, kde bylo jako bonusové video zrovna psaní deníku. Takže oficiálně tvrdím, že s psaním kreativního deníku jsem začala v listopadu 2022. Hlavním důvodem bylo mapovat mé záchvaty úzkosti, protože jsem s tím chtěla něco dělat.

Co pro tebe psaní deníku znamená a jakou formu sis k psaní vybrala a proč?

Psaní deníku pro mě znamená hodně věcí. Chvilka pro sebe, zklidnění, úlevu a hlavně to, že mám své myšlenky pod kontrolou. Začala jsem také lépe spát. Neřekla bych, že jsem si speciálně vybírala způsob jakým budu psát. Prostě jsem věděla, že kromě psaní si chci deník nějak dozdobit. Zdobila jsem si i čtenářský deník ve škole, abych vyvážila svůj škrabopis. Až později jsem zjistila, že si vlastně vedu kreativní deník, a že dokonce existuje víc druhů, nebo možností jak si deník vést.

kreativní deník

Sdílíš pravidelně tvé psaní a dekorování deníku ostatním. Jak tě napadlo ukazovat svou tvorbu na sítích?

Vždycky jsem chtěla nějakým způsobem podporovat a motivovat ženy, které jsou na tom stejně jako já. Pomoci jim s pocity, se sebejistotou i s kritickými myšlenkami. Ale nemohla jsem najít formu, která by mi vyhovovala. A najednou tu byl deník. Úplně dokonalý nástroj na to ukázat, že v tom nejsme samy. Vždy je někdo, kdo si prochází něčím podobným, jako my sami.

Jakým způsobem se stavíš k tomu, že tvoje niterné pocity čte někdo jiný? Na Instagramu dáváš nahlédnout do svých deníků a to co píšeš je tam zřetelné.

Vždy jsem své pocity a myšlenky dávala veřejně. Dalo se ve mě číst jako v otevřené knize. Jak se říká „Co na srdci, to na jazyku.“ To, co opravdu nechci, aby někdo četl, je šikovně zamaskované perem, nebo jinou dekorací.

Jak ti kreativní deník pomáhá s duševním zdravím? Jaké přínosy ti psaní přináší?

Zbavila jsem se úzkostných záchvatů. Přestala jsem pít velké množství vína. Lépe spím. Můj vnitřní kritik už nemá nade mnou tak velkou moc, protože mám myšlenky pod kontrolou. Dokonce v únoru 2023 jsem měla záchvat úzkosti, a než se stačil rozjet do plánování sebevraždy, zvládla jsem díky deníku zastavit všechny ty myšlenky, co člověka potápí. Pomohl mi hodit se do pohody.

Kolik deníků už jsi vlastně popsala? Máš o tom přehled? Schováváš si je?

Úplně do konce jsem popsala dva mnou vyrobené sešity. Jinak bych řekla, že celkem jsou tři. První jsem skončila v jeho polovině, protože jsem chtěla se začátkem nového roku začít používat své sešity. A ano, schovávám si je. Mám je v takové malé hotelové lednici, kterou mám v pracovně jako odkládací prostor. Jako lednička je k ničemu, ale na deníky je dokonalá.

Vracíš se někdy ke svým zápiskům?

Ano i ne. Vracím se k deníkům jako k celku. Někdy prostě jen potřebuji deníky prolistovat a nasát jejich energii. Jindy si jen prohlížím obrázky, nebo barvu inkoustu, používám barevné a třpytivé inkousty . Ale ještě nikdy jsem se nevrátila k tomu, co jsem napsala cíleně, že bych si to chtěla přečíst. Jednou k tomu určitě dojde.

Kolik času denně trávíš psaním a tvorbou? A jak si tento čas na sebe dokážeš najít a udržet?

To je různé, někdy mi to celé zabere sotva deset minut. Jindy se klidně půl hodiny točím na židli a nevím co. Takže bych řekla, že takový průměr je patnáct minut. A hlavně deník píšu před spaním, protože potřebuji zklidnit mysl. Ze začátku to bylo těžké najít si tu chvilku pro sebe, ale vždy jsem synům a manželovi vysvětlila, že si píšu deník a budu se jim věnovat za pět minut. A časem se naučili, že než se jde spát, máma píše deník. I manžel se zeptá jestli si píšu deník a podle toho se domluvíme, jak dlouho musí počkat, než se mu budu věnovat. Takže jsem vlastně vytvořila rutinu sobě i rodině.

A jak si projevuji sebelásku? Koupím si květiny, nebo něco, co mi udělá radost. Sednu si s jablkem, zamyslím se a nenechám se ničím rušit. Ať si čeká klidně celý svět.

Propaguješ ve své tvorbě sebelásku. Proč si myslíš, že je tak důležitá? A jak si ji kromě deníku projevuješ ty?

Nemyslím si, že je důležitá. Já to vím. Možná to zní namyšleně, ale před jedenácti lety jsem utekla z totálně destruktivního vztahu. Můj bývalý partner na mě žárlil tak moc, že se to nedalo vydržet. Například do mě hučel, že se mi rozhodně musel líbit ten pokladní, když jsem platila nákup a podobně. Dostal mě do takového psychického stavu, že když jsem se konečně rozhodla od něj odejít, rok jsem se schovávala u rodičů, než jsem se nějak zmohla na to aspoň normálně fungovat. Ale pořád jsem byla zlomená. Ani dnes to není úplně v pořádku. Ale jakmile se rozhodnu, že něco udělám, tak to udělám.

A tak jsem se rozhodla, že udělám něco sama se sebou. V tom mi náhoda přihrála článek „ Jak získat muže.“ Tam bylo krásně popsané, jak na sobě začít provozovat sebelásku. Najednou se mi svět obrátil o 180 stupňů. A i toho muže jsem získala. A jak si ji tedy projevuji? Koupím si květiny, nebo něco, co mi udělá radost. Sednu si s jablkem, zamyslím se a nenechám se ničím rušit. Ať si čeká klidně celý svět. Vychutnávám si chuť ovoce utrženého na zahrádce v létě. Užívám si přípravu kávy, nebo čaje a pak je pomalu popíjím. Sebeláska je všechen ten čas, který si věnuji abych byla v pohodě.

Vnímáš nějaký posun ve tvém psaní během doby, co se mu intenzivně věnuješ? Popíšeš mi tvoje změny, jak ti třeba deník pomáhá ve tvém životě?

V psaní asi tolik ne. Ale spíš v kreativitě. Hodně jsem se bála, že to přeplácám. Dnes už se nechávám vést pocity a vše zapadne tam kam má. Rozhodně mi deník pomohl v komunikaci. Neumím si říct o něco, co bych chtěla. Protože moje máma mi vždy řekla ne, nebo nevím. Takže jsem se naučila nechodit se ptát. A ve vztahu to pak fungovalo tak, že buď jsem byla vzteklá a hnusná na manžela, nebo jsem začala plakat a on to pak ze mne tahal. S psaním deníku si začínám umět říct o to, co chci. Chtěla jsem švihadlo a sice mi trvalo tři dny než jsem si o něj řekla, ale nakonec jej mám.

Co bys poradila ženám, které chtějí začít psát a kreativně zdobit deník jako ty?

Zahoď ego! Nepřemýšlej nad tím, jak to bude vypadat. Deník je tvé soukromí a nikdo by do něj neměl nahlížet bez tvého svolení, a pokud sama nechceš. Takže je jedno, jak vypadá a kolik je tam chyb.

Co vše by si měly ženy pořídit? Je toho na trhu velké množství. Jak se v tom orientovat? Poradíš? Nemusí toho pořizovat moc. Do začátku stačí pěkný zápisník a pero. Ale pokud se opravdu rozhodnou pro to, že budou svůj deník dotvářet dekoracemi, rozhodně budou potřebovat lepidlo. Já nejvíc miluji lepící roller. Ale stačí i klasická lepící tyčinka. A pak nějaké pěkné papíry, samolepky a třeba efektové fixy. Není potřeba nic drahého. Action, Kik nebo třeba Teddi mají bohatou nabídku a k tvorbě deníku bohatě stačí. Sepsala jsem základní seznam věcí, co je super mít, když si chci tvořit deník, ale po pravdě už teď sahá až do Norska. Jen si dělám legraci. Záleží zejména na tom, na co se člověk cítí. Mohou stačit razítka a pastelky, nebo akvarelové barvy. Já, jako kreativec, jedu od každého něco, takže mám od všeho trochu. Také se dají například využívat vstupenky, útržky, ubrousky a podobné věci, které denně potkáváme.

Sleduješ co se děje v tomto odvětví i jinde? Kde se inspiruješ pro svou tvorbu a psaní?

Ano sleduji. Většinu inspirace beru z Instagramu, kde sleduji několik zahraničních účtů přímo na psaní deníků. A děkuji za to, že je na Instagramu možnost překladu, protože sleduji dva profily ve španělštině. Nedávno jsem narazila na nový profil Liz Lamoreux (lizelayne) a dokonce jsem si koupila její online kurz, z kterého jsem opravdu nadšená. A pak sleduji hodně profilů, kde si deník jen zdobí. A samozřejmě Pinterest. Je tam spousta témat, spousta deníkových otázek. Jen si vybrat!

Život není pouze o tom plavat s delfíny v moři, pochod k oltáři, narození dítěte. Ale je i o takových věcech, jako je čištění zubů, vaření jídla, praní a mytí nádobí.

Momentálně jsi začala zkoušet nový způsob psaní, oproti tomu cos dělala před tím je to, dá se říci minimalistické. Přiblížíš mi, o co přesně, jde?

Opravdu se zdá, že jde o minimalistický deník. Ale mým cílem je se zaměřit na jednu věc z celého dne. Ať je to útržek, slovo, citát, refrén z písničky, nebo třeba básnička. Velkým formátem deníku chci poukázat na to, jak je svět obrovský a vždy se najde nějaká maličkost, střípek, který je ten den pro mě nějak zajímavý. Vyloženě, mě cvrnkne do nosu. Nebo jej nemůžu celý den dostat z hlavy. Protože život není pouze o tom plavat s delfíny v moři, pochod k oltáři, narození dítěte. Ale je i o takových maličkostech, jako je čištění zubů, vaření jídla, praní a mytí nádobí.

Co plánuješ se svým psaním do budoucna? Kam nás pozveš?

Chtěla bych začít s workshopy, kde budeme mít pro sebe hodinku, či dvě, kdy budeme psát, tvořit a třeba i spolu sdílet myšlenky. Při tom si vychutnáme dobrý čaj, nebo kávu a něco sladkého. Prostě se hodíme do pohody.

Co bys chtěla ženám, kterým se tvá tvorba líbí a chtějí si projevovat sebelásku pomocí psaní, vzkázat. Máš své nějaké poselství?

V dnešní uspěchané a falešně dokonalé době každý jen někam pospíchá a pochybuje o sobě. Padáme vyčerpané a nešťastné večer do postele. Proto je důležité najít si tu chvilku pro sebe a dostat se do pohody. Protože když je spokojená žena, je spokojené i její okolí a je všechno v pohodě.

Kreativec Nathalie Protivínská (nar. 1991*) pochází ze severu Plzeňského kraje a před šesti lety se přestěhovala na jih Plzeňska, do vesničky, kde lišky dávají dobrou noc. V současné době žije v útulném domku se svým manželem, dvěma syny, třemi kočkami a jedním psem, kde nachází inspiraci pro svou tvorbu. Nathalie se od roku 2022 věnuje psaní a dekorování deníku. Její tvorba není pouze osobním výrazem, ale také prostředkem k vyjádření sebe sama a sdílení svých prožitků s ostatními. Věří v sílu sebelásky a má za cíl předávat toto poselství dalším ženám prostřednictvím svého deníku. Sleduj Nathalie na Instagramu, kde používá jméno alski.i, a podívej se na její tvorbu pod projektem „Deníkem k pohodě.“ Tam nejen ukazuje svoji kreativní tvorbu, ale také inspiruje ostatní k vlastnímu psaní a zdobení deníku. Pro více zajímavostí a inspirace projdi její profil a pojď s ní na cestu k vědomému a klidnému životnímu stylu.

A pokud tě zaujalo psaní deníku, zvu tě do projektu Deníkování, kde se dozvíš o journalingu více. Získáš představu o tom, co metoda psaní deníku journaling obnáší, naučíš se různá cvičení a můžeš si stáhnout pracovní listy. Přidej se do mé skupiny „Pojď si psát deník“, na fan page Deníkování nebo se rovnou zapoj do šesti týdenního kurzu „Cesta k hlubšímu já, pomocí psaní deníku“, který začne v březnu 2024. A určitě si stáhni 30 sebeláskových deníkových otázek ZDARMA.

2 komentáře

  1. Nathalie znám již víc než 6 let . Popravdě? Když jsem ji viděla prvně,blesklo mi hlavou jen jedno. „To je ale pěkná…. “ Nicméně,jak šel čas, svůj názor jsem změnila…. A proč? Protože je úžasná, skvělá a dokáže člověka pořádně nakopnout. Je jedna z mála, která lidi nesoudí a já vím, že ač za ní přijdu se sebevětší blbostí, řekne jen „Zkus to.“ Tenhle článek mě jen utvrdil v tom, že vím jaká je… Je prostě skvělá. Dál za ní hodlám stát ve všem,do čeho se vrhne… A až jednou najdu ten čas pro sebe sama i já, začnu s deníkem. 🙏 Momentálně je to dost těžký, Nathalie už bude vědět která bije…. Díky za tenhle super článek a jen tak dál. 🥰

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Sdílet:

Další články